Argo Deck 1.2: Jak AI mění práci architekta, analytika i designéra

7 min čtení
20. 11. 2026

AI dnes v Argo22 používá každá role, od řízení projektu přes architekturu a analýzu až po design a vývoj. Na druhém Argo Decku jsme si sdíleli, co komu funguje, kde AI držíme zkrátka a proč za každým výstupem pořád musí stát člověk.

Argo Deck 1.2

Argo Deck je naše interní setkání, na kterém si kolegové ukazují, jak pracují. V listopadu 2026 proběhl další díl, který zorganizoval Michal Diviš (CPO). Na rozdíl od prvního dílu jsme se tentokrát nesoustředili jen na vývojáře. Slovo dostali lidé z různých rolí a každý popsal, jak se jeho práce s AI proměňuje. Na závěr proběhla krátká diskuse o tom, kam to celé směřuje.

Ondřej Šuhaj: Rychlejší práce, stejně důležitá rozhodnutí

Ondřej Šuhaj (Delivery Lead) otevřel večer tématem, o kterém se v souvislosti s AI mluví málo. S AI tým pracuje výrazně rychleji, ale rozhodnutí, která projekt potřebuje, za nás AI neudělá. Když se tempo zrychlí, musí se stejně důležitá rozhodnutí stihnout v kratším čase a dostat ke správným lidem, na naší straně i na straně klienta.

Mluvil otevřeně o tom, že nový způsob práce přináší i nové situace, ve kterých se tým teprve učí. Každou takovou zkušenost proto zpětně rozebíráme a promítáme do toho, jak pracujeme dál. Podle Ondřeje k tomu pomáhají dvě věci: aby každý byl ve své roli na projektu co nejdřív a aby měl tým jasno v tom, co je ověřené a co je zatím jen návrh.

Nejvíc v sále zarezonovala jeho definice hotové práce. Rychlost, s jakou dnes výstup vznikne, ještě neříká nic o jeho kvalitě. Hotové je to, za čím stojí konkrétní člověk a je ochotný za to odpovídat.

Martin Peka: AI má navrhovat, rozhoduje architekt

Martin Peka (Solution Architect) ukázal, jak s AI pracuje architekt, který za svá rozhodnutí ručí. Začal bezpečností: AI agenty pouští jen v izolovaném prostředí, odděleném od jeho počítače.

Dál popsal pravidla, ke kterým dospěl. Než AI cokoliv zadá, ujasní si, co přesně chce dostat. Zadání píše stručně a s odůvodněním. AI nesmí sama upravovat věci, o které nežádal. Takové změny dostává jako doporučení, která schválí nebo zamítne, a k tomu seznam míst, která stojí za ověření. Díky tomu už několikrát zachytil chybu, kterou by jinak přehlédl.

Upozornil i na sklon AI navrhovat řešení na roky dopředu a větší, než klient aktuálně potřebuje. Architekt podle něj má řešit problém, který je na stole teď, a další rozhodnutí udělat, až přijde jeho čas. Velkou úsporu času vidí u architektonických diagramů a podobných výstupů, které dřív stály hodiny ruční práce.

Lukáš Doubek: Analytik jako kurátor zadání

Lukáš Doubek (externí) popsal, jak se proměnila role business analytika. Velkou část textu dnes připraví AI a analytik se posouvá k tomu, co je na jeho práci nejcennější: zadání ověřuje, opravuje a odpovídá za to, že sedí na skutečné potřeby klienta.

Aby výstupy AI obstály, pracuje s několika osvědčenými návyky. Kontext zadává úplně explicitně, protože co je pro člověka samozřejmé, AI vědět nemusí. Nechává AI, aby se sama doptala na to, co jí chybí. Pravidla, která by se těžko četla v dlouhých odstavcích, si ověřuje na klikacím prototypu, kterému rozumí i klient. A každý výstup před předáním prochází jeho vlastní kontrolou kvality, včetně češtiny.

Zdůraznil, že AI pracuje jen s tím, co má k dispozici. Jak firma klienta opravdu funguje, často nikde napsané není. Proto znalost klientova byznysu a rozhodnutí o zadání zůstávají na analytikovi.

Zuzana Vlková: Design, do kterého AI vrůstala postupně

Zuzana Vlková (designérka) ukázala, jak se AI během několika let postupně stala součástí její práce. Začínala s prvními nástroji na generování obrázků, které ušetřily hodiny hledání ve fotobankách, a s každou další generací nástrojů zapojovala AI do dalších kroků. Klíčové pro ni od začátku bylo pochopení, že AI potřebuje kontext: k čemu výstup slouží, pro koho je a kde se použije.

Dnes ji AI provází celým procesem: od přípravy na první workshop s klientem a rešerše podobných produktů ve světě přes informační architekturu až po interaktivní prototyp. Ten pak nechá AI projít podle uživatelských scénářů a hledat slepá místa.

Její proces se tím v jádru nezměnil, jen zrychlil, a o kvalitě rozhoduje pořád ona. U vizuálního designu funguje popisovat dojem a atmosféru, třeba vzdušnost nebo hravost, místo přesné podoby, a díky AI může rychle porovnat víc směrů. Pravidla designu zapisuje přímo k projektu, takže je mají k dispozici i vývojáři. Dodala, že designér musí do návrhů vstupovat i vlastní rukou, aby všechny weby nezačaly vypadat stejně.

Petr Vrba: Kód, kterému rozumí i člověk

Petr Vrba (externí) přinesl pohled z vývoje webů, kde hraje hlavní roli design a responzivita. Popsal, jak postup s AI pro weby postupně doladili tak, aby odpovídal jejich specifikům.

Klade důraz na to, aby kód zůstal čitelný pro lidi. Do webů se často sahá i ručně, a tak AI dostala pravidla a vzory, podle kterých má kód psát stejně jako tým. Každý kus kódu před odesláním zkontroluje sám. Za výstup totiž ručí on.

Diskuse: kam to celé směřuje

Večer uzavřela diskuse Libora Suchého (CEO & Founder Argo22) a Ondřeje Šuhaje. Shodli se, že jeden neměnný postup pro všechny projekty nevznikne. Zůstanou společné principy a na každém projektu se způsob práce přizpůsobí lidem i zadání. Podle Libora zrychlení povede k ambicióznějším a složitějším projektům, Ondřej dodal, že s tím poroste význam komunikace s lidmi, pro které software stavíme.

AI pomáhá, odpovědnost zůstává u lidí

Z celého večera vyplynula jedna společná věc. Ať jde o architekturu, analýzu, design nebo vývoj, AI nám šetří čas a otevírá nové možnosti, ale rozhodnutí a odpovědnost zůstávají u lidí. Postupy dál ladíme na každém projektu a další Argo Deck určitě bude.

Řešíte, jak AI zapojit do vývoje u vás, nebo jak s ní pracuje dodavatel, kterého vybíráte? Ozvěte se nám, rádi se o naše zkušenosti podělíme.

Přečtěte si další články

Víme, co funguje. A sdílíme to. Prozkoumejte náš blog plný trendů, tipů a zkušeností z vývoje digitálních produktů pro naše úspěšné klienty.
Blog